Lví hříva má protizánětlivý, neuroprotektivní a antidepresivní potenciál a dokáže zvýšit adaptivní kapacitu nervového systému vyrovnat se s náročnými vnějšími faktory (jak na fyzické, tak psychické úrovni). Stále více vědeckých výzkumů se zabývá léčivými vlastnostmi lví hřívy, včetně jejího možného využití při Alzheimerově a Parkinsonově chorobě. Lze jej využít i k podpoře kognitivních funkcí u lidí po mozkových příhodách a trpících tzv duševní mlha.
Mycelium lví hřívy v tradiční medicíně
Hericium erinaceus (Lví hříva, yamabushitake) roste na starých nebo mrtvých listnatých stromech a v některých částech Asie se používá jako potravina a lék.
V čínštině se nazývá hóu tóu gū ("houba opičí hlavy") a v japonštině yamabushitake ("horní mnišská houba"). V čínském a japonském lékařském systému se tradičně používal k posílení sleziny, výživě střev a jako lék proti rakovině.
Mycelium lví hřívy podle tradiční tradice vyživuje pět vnitřních orgánů (játra, plíce, slezinu, srdce a ledviny) a podporuje dobré trávení, celkovou vitalitu a sílu. Doporučuje se také při žaludečních a dvanácterníkových vředech a chronické gastritidě.
Houba je také známá pro své účinky na centrální nervový systém a používá se k léčbě nespavosti, liknavosti (slabosti) a hypodynamie, což jsou charakteristické příznaky deficitu Qi v tradiční čínské medicíně (TCM).
Adaptogeny z hub Lví hříva – vědecký výzkum
Moderní medicína pomalu poznává obrovský potenciál hub. Během posledních desetiletí začala věda hledat další potenciální využití hub kromě potravin – jejich nutriční vlastnosti a vlastnosti snižující cholesterol jsou dobře známy.
Vědci a lékaři mají nyní větší přístup k extraktům z mycelia, které se klinicky využívají pro své protirakovinné, kardiovaskulární, protizánětlivé a imunomodulační účinky. Funkční studie a chemické analýzy také potvrzují jejich potenciál jako analgetických, antibakteriálních, antioxidačních a neuroprotektivních činidel.
Mycelium lví hřívy pro zdraví mozku a nervového systému
Lví hříva je takovou případovou studií – její mycelium i plodnice vykazují terapeutický potenciál pro zdraví mozku a nervů.
Podle výsledků studie provedené na zvířatech modelujících globální ischemickou cévní mozkovou příhodu, mycelium Hericium erinaceus a sloučeniny z něj izolované (derivát diterpenoidu, erinacin A) zmenšily plochu ischemie o 22 % při dávce 50 mg. /kg a o 44 % při dávce 300 mg/kg.
Předpokládalo se, že tento účinek částečně souvisí se schopností látek pocházejících z rostliny snižovat hladinu cytokinů (prozánětlivých toxinů).
Jiná studie prokázala, že hericeriny a erinaciny (látky nalezené v Lví hřívě) izolované z houby mají neuroprotektivní vlastnosti – chrání nervové buňky před degradací u myšího modelu Alzheimerovy choroby, čímž zpomalují progresi onemocnění, oddalují její vznik popř. úplně tomu zabránit.
Laboratorní testy in prokázaly, že některé sacharidy (polysacharidy) izolované z Lví hřívy zpomalují proces destrukce nervových buněk až o 20-50 % – mají proto ochranný účinek i na neurony.
Stejní vědci testovali na krysách schopnost látek obsažených ve lví hřívě stimulovat růst buněk nadledvin a zakončení nervových buněk. Studie prokázala potenciál houby v tomto ohledu.
V behaviorálním testu u myší divokého typu vedlo perorální suplementace H. erinaceus ke statisticky významnému zlepšení krátkodobé prostorové a vizuální paměti.
Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii provedené u japonských pacientů mužského a ženského pohlaví ve věku 50 až 80 let s diagnostikovanou mírnou kognitivní poruchou byl perorální příjem tablet Lion's Mane (v dávce 250 mg třikrát denně po dobu 16 týdnů) spojené s významným zlepšením Hasegawovy škály demence (HDS-R) ve srovnání s kontrolní skupinou. Bohužel účinky netrvaly dlouho po ukončení terapie.
Antidepresivní potenciál Lví hřívy
V současné době existuje několik hypotéz týkajících se faktorů přispívajících k výskytu deprese:
Neurotrofická hypotéza deprese se týká adaptace nervového systému a neschopnosti nervového systému adekvátně reagovat nebo se adaptovat v reakci na averzivní podněty nebo stres, což vede k depresi.
Monoaminová hypotéza deprese naznačuje, že hlavní příznaky a známky deprese souvisejí s nedostatkem přenosu neurotransmiterových a modulátorových (monoaminů) systémů, včetně noradrenalinu, serotoninu a/nebo dopaminu.
Zánětlivá hypotéza tvrdí, že depresivní poruchy jsou spojeny se zvýšením exprese různých prozánětlivých látek v centrálním i periferním nervovém systému.
Preklinické a klinické studie prokázaly, že H. erinaceus významně zmírňuje depresivní poruchy působením několika způsoby: ovlivněním exprese neurotransmiterů a neuromodulátorů, ovlivněním adaptačních schopností nervového systému a protizánětlivými účinky. Ukazuje na potenciální roli H. erinaceus jako doplňkové a alternativní terapie v léčbě deprese.
Současný výzkum antidepresivních účinků H. erinaceus je však stále relativně v raných fázích a specifické mechanismy, které jsou základem jeho antidepresivních účinků, vyžadují další zkoumání.
souhrn
Analýza výzkumu provedeného polskými vědci naznačuje, že výzkum H. erinaceus a jeho neuroprotektivních vlastností ukázal slibné výsledky a je výborným výchozím bodem pro další výzkum zaměřený na hlubší pochopení tohoto druhu a přípravu potenciálních léků/doplňků stravy.
Podle autorů mají houby velký potenciál jako polyfarmaceutická léčiva díky své bohaté a složité chemii a různým formám bioaktivity. Obsahují mnoho chemických sloučenin, jako jsou polysacharidy, triterpeny, alkaloidy, flavonoidy a další složky, které mají potenciální terapeutické účinky.
Potenciální antidepresivní účinek houby, daný častým výskytem depresí a poruch nálady, dělá z houby ještě zajímavější předmět vědeckého výzkumu.
Jak upozorňují polští vědci, standardizace doplňků stravy na bázi medicinálních hub je stále v raných fázích vývoje. Neexistují jednotné normy a protokoly týkající se kvality a složení houbových doplňků.
Tyto normy by přispěly k rozvoji pokročilejších a personalizovaných terapií založených na medicinálních houbách a umožnily by spotřebitelům využívat vysoce kvalitní produkty s přínosem pro zdraví.
V našem internetovém obchodě najdete extrakt obsahující celé spektrum složek houby Lví hříva ve formě praktických kapek: Ollywell Lions Mane 30ml – extrakt z Lví hřívy v kapkách
Prameny:
Chong P. S. a kol. Terapeutický potenciál Hericium erinaceus pro depresivní poruchu, Int. J. Mol. Sci. 2020: https://www.mdpi.com/1422-0067/21/1/163?ref=bewusstschlafen.de
Spelman K a kol. Neurologická aktivita lví hřívy (Hericium erinaceus), kompilace časopisu 2017: https://scholar.googleusercontent.com/scholar?q=cache:oUXIOvUJ0NsJ:scholar.google.com/+Lion%E2%80%99s+Mane,+ Hericium+erinaceus&hl=pl&as_sdt=0,5&as_vis=1
Tovato A a kol. Redoxní modulace buněčné stresové reakce a exprese lipoxinu A4 pomocí Hericium Erinaceus v mozku potkana: význam pro patogenezi Alzheimerovy choroby, Immun Aging. 2016 : https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4938991/
Zhang J a kol. Neuroprotektivní vlastnosti Hericium erinaceus v glutamátem poškozených diferencovaných buňkách PC12 a myším modelu Alzheimerovy choroby. Int J Mol Sci. 2016: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27809277/
Kuo HC a kol. Mycelium Hericium erinaceus a jeho izolovaný erinacin A ochrana před neurotoxicitou vyvolanou MPTP prostřednictvím stresu ER, který spouští kaskádu apoptózy, J Transl Med, 2016: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26988860/
Nakatsugawa M a kol. Syndrom akutní respirační tísně vyvolaný extraktem Hericium erinaceum (yamabushitake) monitorovaný sérovými povrchově aktivními proteiny, Intern Med 2003: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/14714963/
Szućko-Kociuba I a kol. Neurotrofické a neuroprotektivní účinky Hericium erinaceus, Int. J. Mol. Sci. 2023: https://www.mdpi.com/1422-0067/24/21/15960